V kostele Narození Panny Marie ve Starém Plzenci se konala slavnostní poutní mše svatá. Z našich šesti kostelů je tento kostel farní, se sídlem faráře. Je to hlavní kostel farnosti, stejně jako v naší diecézi je hlavním kostelem katedrála sv. Bartoloměje.
Po slavnosti jsme se přesunuli na tradiční setkání poutníků, tentokrát na zahradu u fary. Je pro mne radostí a povzbuzením potkávat se na těchto agapé (hostinách) s lidmi, které jsem zahlédla letmo při některé mši svaté a nyní mám možnost osobně si popovídat a zeptat se také, zda mají zájem dostávat informace o dění ve farnosti.
V současné době rozesílám aktuality na 76 mailových adres, ze kterých je odhaduji 63 aktivních. Dále kontaktuji 13 lidí, kteří nemají mail nebo ho nečtou. Je to velmi povzbudivé číslo, zvláště při pohledu do poloprázdných kostelů, které se po covidové době již nezaplnily a počet pravidelných účastníků bohoslužeb stále klesá. Mám tedy radost, že se aspoň zajímají o dění a občas přijdou do kostela, na koncert, farní kávu nebo právě na poutní setkání. Při posledním sčítání věřících, které se konalo při nedělních bohoslužbách letos v dubnu, bylo v naší celé farnosti napočítáno pouze 58 návštěvníků včetně kojenců !
Povzbudivé jsou počty malých a větších dětí, naší křesťanské budoucnosti. Jejich pláč či "brebentění" při bohoslužbě možná někoho ruší, ale Pán je vždy chtěl mít u sebe co nejblíže, tak buďme shovívaví a trpěliví jako On. Povzbudivý je i počet dětí, které se letos přihlásily na nábožko. Přihlášených je 12, počítam, že jich bude chodit 9 pravidelně. Spolčáci se letos přesunuli z naší fary do Plzně na DCM (Diecézní centrum mládeže). Chodí jich zatím sedm.
Přeji nám radost ze společenství místní církve. Z vědomí, že Bůh buduje svou Církev z nedokonalých a hříšných lidí. Takoví mu nikdy nedojdou! To jsme my a on nás miluje takové, jací jsme. To je moje radost a přeji ji celému našemu farnímu společenství.
Marie Laiblová