Z 8. ledna
Z 16. ledna
Z 27. ledna
Tříkrálová sbírka obdarovává i koledující „krále“
Koordinátorka Tříkrálové sbírky Marie Laiblová si povídala s panem Romanem Císařem, vychovatelem v základní škole v Sedlci.
Pane Císaři, Vás letošní velká voda zasáhla velmi citelně. Jaké škody na vašem majetku vznikly, mohl byste nám říci, co Vám poničila a o jakou částku se celkem jednalo?
Dobrý den, voda nám kompletně zaplavila celý dům a dvůr. Zničila většinu nábytku, volně stojích domácích spotřebičů, podlahy atd. Poničila i kotel a automobily. Konečnou částku ještě nevím přesně, ale za stavební práce (stěny, podlahy...) a výměnu zařízení, které se nepodařilo opravit se suma vyšplhala na více než půl milionu korun, pokud bych sečetl všechny škody včetně stodol, bude to k milionu korun.
Škoda byla nesrovnatelně vyšší než dar ze sbírky, který Vám byl poskytnut. Přesto jste za částku 25 tis. byl velmi rád.
Určitě, v takovéto situaci je každá pomoc dobrá.
Rozhodl jste se, že se z vděčnosti sám do „tříkrálovky“ zapojíte, a také se budete snažit o ještě větší zapojení sedlecké školy, ve které působíte jako vychovatel.
Mluvili jsme o tom s kolegyněmi a přišlo nám to jako skvělý nápad, zapojit se a udělat něco pro dobrou věc.
Myslíte si jako vychovatel, že osobní setkání dětí-koledníků s cizími lidmi, kterým přinášejí požehnání, tedy vše dobré, rozvíjí jejich sociální cítění?
Ano a pro některé děti to bude úplně nová zkušenost.
Na čtrnáct dní v roce mají děti možnost vyjít ze své komfortní zóny, jít, jak já říkám „páchat dobré skutky“. A není to pro ně vůbec lehké, pokud jsou odmítnuti. Jak je možné, že děti, o kterých se říká, že jsou křehké a musíme je chránit, mají zpravidla více odvahy než dospělí, když jsou někdy na ně někteří lidé během koledování hrubí.
Je spousta dětí, které činí dobé skutky a je to pro ně samozřejmé. Jiné se zapojují vícekrát do roka například prací v různých spolcích. Bohužel jak říkáte, dost často se stane, že někteří dospělí nejdou příkladem a občas se dokonce chovají až velmi nevhodně. Děti to ale vidí svýma dětskýma očima, nepřemýšlí tolik nad tím, prostě chtějí udělat něco dobého.
Tedy se shodneme, že žádné dobro se neztratí, a pokud konám dobro, tak se ke mně vrací. Což samozřejmě platí i pokud jsem na někoho zlý.
Myslím, že s tím dobrem to platí stoprocentně.
Moc děkuji za rozhovor, a hlavně za to, že ukazujete dětem cestu jak „páchat dobro“. Na fotografiích z koledování je vidět, že králové nebyli jen tři, ale koledovaly společně rovnou celé třídy školní družiny.
Já děkuji. A ještě jednou vám moc děkuji za pomoc, které se mi dostalo po záplavě.
Ing. Marie Laiblová, koordinátorka TS ve Starém Plzenci