Výlet za Palladiem země české
Náš poutní výlet směřoval do Staré Boleslavi do kostela sv. Václava a Nanebevzetí Panny Marie. Tentokrát nás bylo 38 poutníků.
____________________________
Palladium země české, kovový reliéf Madony – Panny Marie s malým Ježíškem, je vytepán z takzvané korintské mědi. Tento kov měl vzniknout, když Římané v roce 146 př. n. l. dobyli bohaté město Korint, zapálili ho a obrovský žár roztavil zlato, stříbro i mnoho dalších kovů, které odtekly do moře a ztuhly.
Původní reliéf podle legend přinesl biskup Metoděj a daroval jej kněžně Ludmile k jejímu křtu v roce 882. Ludmila reliéf věnovala svému vnukovi knížeti Václavovi, který jej měl u sebe i v okamžiku své smrti. Jeho služebník Podiven reliéf při útěku z místa vraždy zahrabal do země, kde jej v roce 1160 vyoral zbožný rolník, a to v místech, kde nyní stojí bazilika Nanebevzetí Panny Marie.
Reliéf byl uchováván v původním gotickém kostelíku, který byl za husitských válek vypálen, a poničen byl i reliéf. V polovině 15. století neznámý umělec poničený reliéf přetepal do nynější podoby. Není doloženo, nakolik tento reliéf respektuje původní podobu, kontinuita svatého obrazu, zejména kontinuita duchovní, však zůstala zachována.
V létě roku 1609 po vydání Majestátu na náboženskou svobodu císařem Rudolfem II. čeští katolíci putovali ve velkém průvodu z Prahy do Staré Boleslavi prosit Pannu Marii o záchranu své víry a české vlasti před německým protestantismem a před poněmčením. Tehdy byl mariánský reliéf prohlášen Palladiem, tedy záštitou české země, podle antické bohyně Athény Pallas, Athény Ochránkyně.
Staroboleslavské Palladium země české, které nás provází celou naší historií, je památkou mimořádného kulturněhistorického a duchovního významu.
___________________________
BAZILIKA SVATÉHO VÁCLAVA
Kromě architektonické a umělecké hodnoty je areál baziliky svatého Václava a kostela svatého Klimenta spojen s nejstarší historií českého státu a kultem svatého Václava jako národního patrona.
Areál představuje unikátní soubor církevních staveb, jejichž stavební vývoj sahá do období raného středověku. Oba kostely jsou situovány v prostoru původního přemyslovského hradiště založeného kolem roku 900.
Patrně na místě nynější baziliky svatého Václava stál v 10. století kostel svatých Kosmy a Damiána, u jehož dveří byl ráno po výroční slavnosti patronů kostela, 28. září roku 935, svým bratrem Boleslavem zavražděn kníže Václav I. Archeologický výzkum přinesl nové a zcela neočekávané poznatky mimořádného významu o bazilice. Prokázal, že v celém dosud dochovaném půdorysu náleží stavbě, kterou založil kníže Břetislav společně s nejstarší kolegiátní kapitulou v Čechách mezi lety 1039–1046. Jde tak o nejdochovalejší raně románskou baziliku u nás. Oproti původní představě bylo nově potvrzeno, že bazilika měla kaple na severní i jižní straně. Byla někdy v průběhu 12. století přestavěna, doplněna o další kryptu. Jižní kaple, analogická severní Vrábské kapli, byla tehdy zbourána a místo ní byl vytvořen před tehdy postaveným kostelem svatého Klimenta prostor zvláštního významu, přístupný dvojitým, dříve neznámým portálem.